Vodní invaze

Není příliš pravděpodobné, že se vodní rostlina z Amazonie stane nepřítelem globální energetické a průmyslové velmoci. Číně však působí tokozelka vodní hyacint všechny možné potíže.

Není příliš pravděpodobné, že se vodní rostlina z Amazonie stane nepřítelem globální energetické a průmyslové velmoci. Číně však působí tokozelka vodní hyacint všechny možné potíže.

Ve městě Kunming, které je hlavním městem provincie Jün-nan, kde považují vodní hyacint za plevel, se rostlina rozrůstá v městském jezeře Dianchi, a to díky znečištěné vodě, ve které se jí velmi daří.

Kromě toho, že rostlina výrazně ovlivňuje biologickou diverzitu, vytlačuje původní rostliny a živočichy, její tlusté stonky a široké listy ucpávají vodní cesty a znemožňují všechny vodní aktivity, jako například rybaření.

Použití chemikálií v boji s touto rostlinou, ač jinde velmi úspěšné, je v tomto případě velmi riskantní, především vzhledem k nejasnému vlivu na životní prostředí, a mechanické odstranění rostlin a jejich následné skládkování s sebou přináší vysoké emise skleníkových plynů do ovzduší. Nicméně nová studie podpořená Ekonomickým a environmentálním programem pro jihovýchodní Asii (EEPSEA) s sebou přinesla možné řešení – bioplyn.

Studie s názvem „Ekonomická analýza využití vodního hyacintu pro fytoremediaci a výrobu bioplynu na jezeře Diachi v Číně“ porovnává současné metody nakládání s vodním hyacintem s ekonomickými a ekologickými přínosy využití rostliny k produkci bioplynu.

Studie využívá data z experimentální bioplynové stanice a shrnuje, že využití vodního hyacintu k výrobě bioplynu „může být možnou cestou ke snižování znečištění vody, výroby obnovitelné energie a snížení emisí oxidu uhličitého.“

Navržená bioplynová stanice by měla stát 13,52 milionů čínských jüanů (1,6 mil. eur). Zařízení by ročně produkovalo 245 438 l bioplynu a organické hnojivo v hodnotě přibližně 210 tisíc čínských jüanů.

Celý projekt závisí na velikosti stanice, projekt může být ekonomicky návratný, pouze pokud bude množství anaerobně zpracovávaných rostlin vyšší než jejich množství ukládané na skládky.

Jedná se o komplexní a pozoruhodný projekt a bude jistě zajímavé sledovat, kterým směrem se Čína vydá v boji proti této rostlinné pohromě.

Zdroj: BioEnergy Insight, May/June 2014, Issue 3, Volume 5, p. 30